NKYINKYIM (2012)

ok3

ok4

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

„Nkiyinkyim“ je znakem Adinkry, západoafrické symboliky, využívané nejvíce v kultuře Akan a Ashanti. Tato symbolika je systémem, který popisuje životní skutečnosti formou přísloví, aforismů či znázorňuje a odůvodňuje kmenové zvyky. Většina afroameričanů pochází ze Západní Afriky a své zvyky ,slovesnost, rytmy a melodiku si odtud přivezla do Ameriky. Tento znak představuje dynamičnost života, iniciativu a všestrannost člověka.

Dynamičnost je základem černošské hudby. Rytmika a vokály spolu tvoří dynamiku, kterou lze vnímat jako nekonečný prostor pro vyjádření pocitů. Dynamická je také “odkazovost”, tím myslíme způsob jakým se mezi lidmi předává zkušenost nebo stará informace nacházející se v novém kontextu, o které se dává na vědomí. Zároveň se přitom odkazuje na kořeny oné situace, na příčiny, či na opakování stejných chyb. Takové odkazy jsou v časové linii afroamerické hudby jasně patrné, kdy nejen v textech písní a v používání slovních spojení, ale i motivech či harmoniích zaznívá připomínaný tón minulých, trvalých sdělení. Dalším způsobem odkazu je propojování dvou myšlenek, které tím tvoří nový kontext – například při kombinování několika skladeb (jazz) nebo prostřednictvím remixů, bootlegů, mash-upů a při elektronických kouzlech z Jamajky a z Chicaga. Sřídání období nové naděje a období deziluze v historii afroameričanů je ukázkou dynamiky historického vývoje, jehož výklad tím ztrácí na hodnotě a ukazuje se, že muzika a formy s ní spojené jsou lepším zkušeností. Velmi dynamickým prvkem je i schopnost improvizace, která je přirozeným jevem v orálním sdělení, ale samozřejmě i v interpretaci různých harmonických celků, používání hudebních nástrojů a elektroniky.

Iniciativa je společenskou událostí, která se utváří spolu s hudebními styly, přičemž styl je spíše novou formou, ale nestává se hlavním cílem tvorby. Tím je právě pozornost posluchačů, srocení lidí, kteří si společně užívají, projevují své city, uvědomují si sami sebe, tančí, protestují, hlasájí svou pravdu, kritizují a bojují svou hudbou.

Veškerá tvořivost černošských komunit Severní, Střední či Jižní Ameriky je všestranná. Muzika je zde často produktem místa, odkazuje se k domovu, ke společenství, které sdílí stejný osud a proto musí být všestranná. Sloužit jako nástroj komunikace, citace, kritika nebo tvůrce sounáležitosti a výzva k boji. Musí být všeříkající a zároveň nová, oslovující, osvobozující a někdy také naprostým únikem z reality, odpočinkem, prostředkem k tanci, který dostane člověka do transu.

Všechny tyto způsoby vyjádření, nebo-li aspekty tradiční a zároveň nové tvorby byly a jsou ukázkou toho, že každá kultura za svoji svobodu, jedinečnost a identitu bojuje trochu jinak. A také poukazuje na to, jak těžký může být takový boj. Přestože lze uvést mnoho příkladů, jak neúspěšný je tento boj právě v případě afroamerické společnosti, musíme také podotknout, že její síla a vliv spočívá v hudbě, která je hybatelem života. Spojuje všechny tradice a změny, staré a nové a vytváří tím ojedinělý kontext, kterým se neustále inspirují umělci po celém světě. Hip hop, který je v podstatě jediným černošským hudebním fenoménem a zároveň hnutím, které se nemuselo vůbec přizpůsobovat většinové společnosti, se stal příkladem pro další protestující a bojující “kmeny”. Svědčí o tom i moderní hudební produkce na černém kontinentě.

Výstava si dává za cíl vyjádřit, že hudba může být pilířem propojující kulturní společnost a nosičem vzájemné inspirace. Dynamika vývoje afroamerické kultury může být vždy vyobrazena chronologicky a ilustrativně, ale nuntně to nemusí znamenat, že tak porozumíme danému problému. Naopak porozumnění jednotlivým jevům, které se dynamicky doplňují a promněňují v nových kontextech a utváří novou iniciativu, za přítomnosti všestranné reakce na současnost, můžeme lépe uchopit smysl všech událostí a prvků, které jsou použity jako nástroje projevu. Plastický vzor, jakási “pattern”, naznačuje splynutí různých světů a způsob boje za základní svobody. Způsob boje uvnitř, boje uvnitř komunity, ghetta a boje se sebou samotným nebo vyzvou ostatním k jejich vastnímu vnitřnímu boji. Na druhé straně boje venku, boje s majoritou, která přijímá, přímo se nechává nakazit černými vlivy. Fenomén afroamerické hudební tvory je jakýsi bojovník s obrovský vlivem, ale zároveň je vždy postupně raněn a musí být vyvíjen nově a nově. Anna Fastrová

 

 

  <<<

 

 

Comments are disabled for this post.